Kulturu vnímám jako kulturu života

Podle vašich četných publicistických příspěvků, zveřejněných v Haló novinách, je zřejmé, že jste do resortu kultury ve Středočeském kraji dobře pronikl a že vás problematika velmi zajímá. Je to tak?

Kulturu nevnímám jen jako nějaký resort, ale jako kulturu života, ke které má každý člověk logicky blízko, protože je to jedna z věcí, která nás odděluje od zvířat a dělá civilizaci civilizací. Kultura se skládá samozřejmě z určitého historického odkazu a z aktivní složky, např. z tzv. živého umění. Skládá se i z kultury hodnotné, která přináší něco pozitivního, vizi, naději, sebereflexi, která povzbuzuje ducha i tělo, i z »kultury« povrchní, jež slouží úzce specifickým zájmům a má za cíl ovládnout člověka v duchu hesla »chléb a hry«. Z tohoto pohledu mne kultura tedy skutečně zajímá.

Naši čtenáři vás znají i jako odborníka přes výpočetní techniku, znalce mezinárodních vztahů, problematiky mládeže a mladých rodin. Nakolik je kultura součástí vašeho soukromého života?

Kultura proniká do všech oblastí života, i mého, byl jsem amatérským divadelníkem, básníkem, hudebníkem i pasivním konzumentem… Kultura mne, zkrátka, stále ovlivňuje. Kultuře, a právě s ohledem na Středočeský kraj, jsem se věnoval poslední dvě volební období krajského zastupitelstva.

Chtěl bych však upozornit, že hlavní problémy, které na kraji řešíme, nejsou otázky typu, zda má být kultura taková, nebo »maková«, ale jaké finance na ni můžeme dát a jak zajistit alespoň nějakou podporu z krajských zdrojů. V otázce náplně se ostatně snažím dát prostor odborníkům, proto je v organizacích máme, a snažím se čelit snahám o zneužívání kultury pro politické čachry - viz téma tzv. muzea Miloše Zemana (více v Haló novinách 26. února 2013 – pozn. aut.).

Otázku podpory se snažím vidět nejen v úsporných opatřeních našich příspěvkových organizací, ale i v synergických efektech, takže jednáme například o možnosti využít pro občany kraje různé slevové programy (zejména pro rodiny a seniory), aby je kulturní (a nejen kulturní) vyžití stálo méně.

Zbyli ve vašem ranku nějací »kostlivci« po vašem předchůdci, nějaké resty, které vám přidělávají vrásky?

Připadá mi, že po předchozím období zbyla spoustu kostlivců, které radši nebudu specifikovat. Kraj se zkrátka rozkročil tak, že investoval do řady projektů, které teď dobíhají, a my nyní řešíme, jak uhradit nové provozní náklady v čase, kdy je rozpočet příspěvkových organizací nižší než v předchozím roce.

Co vidíte jako největší úkol v oblasti podpory kultury, který stojí před levicovou koalicí ČSSD-KSČM v tomto volebním období?

Úkolů před sebou máme hodně. Musíme zachovat systém regionálních funkcí knihoven, které pro obecní knihovny znamenají nové knižní tituly a pravidelnou a vzdělávací podporu, což mne nutí vybojovat minimálně deset milionů korun ročně. Musíme zachovat, za realizace úsporných opatření, činnost devatenácti příspěvkových organizací a přivést k nim více návštěvníků. A samozřejmě musíme vyřešit ty načaté projekty, na jejichž realizaci či financování nejsou zdroje.

Obecně zastávám názor, že v době krize se musejí dokončit načaté projekty, zlepšit energetická efektivita či opravit nutné závady.

Jak vás berou opoziční zastupitelé?

Nevnímám při jednáních rozdíl v politické příslušnosti, ani se mi lidé takto nepředstavují. Snažím se o věcné jednání a svou příslušnost připomínám spíše v žertu.

Co je nyní na pořadu dne ve Středočeském kraji? Co vidíte jako největší problém, který tíží Středočechy?

Problémem všech krajů dnes je, že řeší průšvihy minulých vlád, a zároveň musejí za centrální vládu, která naprosto selhala, řešit problémy dolních deseti milionů. Takže musí z vlastních, stále omezenějších zdrojů (neboť vláda jim stále více škrtí kohoutky!) vytvářet vlastní sociální polštář, dotovat zdravotní péči, dopravní obslužnost, podporovat učňovské školství a vůbec podmínky pro život ohrožených skupin obyvatel.

Jako komunisté si uvědomujeme tíživou situaci kraje, udělali jsme si určitou inventuru, budeme v kraji stát na straně obyčejných, poctivých občanů, ale je jasné, že zásadní změnu může přinést pouze vítězství levice v parlamentních volbách a systémová změna.