Ke kapitole kultura předloženého programového prohlášení vlády

Vítáme snahu o větší propracovanost a konkretizaci v návrhu programového prohlášení v oblasti kultury. Přesto však text zůstává jen formátem veřejných proklamací a frází, chybí konkrétní data - o kolik se navýší rozpočet (my požadujeme 1% bez výdajů na církve již pro rok 2019), o kolik se v časově řadě navýší platy, kdy přejde financování církví pod MF, objemy pro dotační programy, podrobnější informace a zadání pro navrhovanou legislativu v oblasti památkového zákona či zákona o veřejných institucích v kultuře.

V oblasti digitalizace postrádáme důležité sjednocení digitalizovaných formátů. Kritičtí jsme i v oblasti navrhovaných investic - jsou zaměřovány jen na velké aglomerace, pokládáme za zásadní rozvoj kulturního života a související infrastruktury na malých obcích. A diskusi by zasloužily i důvody pro výběr uvedených investičních priorit. Proti aktuálnímu programovému prohlášení zmizelo též převedení agendy cestovního ruchu pod MK a podpora kultury jako inhibitoru cestovního ruchu.

 

Náš kritický pohled a zásadní výhrady obsažené v původním stanovisku k programovému prohlášení vlády v demisi tedy trvají i pro předložené programové prohlášení připravované vlády.  

Vyjádření k programovému prohlášení vlády v demisi  (oblast kultura)

Programové prohlášení je směrem ke kultuře na první pohled líbivé, po přečtení ale obecné a nekonkrétní v závazcích i čase. Je hezké, že vláda oceňuje důležitost kultury, ale prakticky ji nestaví ani na úroveň školství, nepřipravuje ani zákon o kultuře či podpoře kultury a neřeší systémově otázku oceňování zaměstnanců v kultuře.

Ohledně rozpočtu sice usiluje o navýšení kapitoly, ale není o kolik který rok a zda to budou v rozpočtu zároveň výdaje na církve. Ostatně – realita je vidět už na rozpočtu 2018.

U navýšení platů je uveden jen cíl - 150% současné úrovně do roku 2021 místo postupného zvyšování každý rok a není uvedeno ani navrženo řešení, co s ostatními zřizovateli.

Mít jasná a transparentní pravidla pro dotace je samozřejmé, zde ale nekonkrétní. Určitě bych uvedl pro inspiraci např. případ ze sousedního Slovenska. Teze o navyšování je také jen líbivá, nekonkrétní.

Dobře ale obecně je zmíněna nutná spolupráce s MŠMT– my máme model mnohem konkrétnější, který funguje na úrovni Karlovarské kraje (estetická výchova, kultura pro školy).

Oceňujeme, že jsou uvedeny nutné investice do infrastruktury – ale opět nekonkrétně – my máme rozpracováno podrobněji do úrovní obcí a měst.

Téma samostatné právnické osoby (veřejné instituce v kultuře) je zde nastoleno také, ale bez jasných mantinelů, které je třeba definovat už na začátku, jinak budou zaměstnanci v mnohých nejistotách (viz případ senátního návrhu zákona o veř. Institucích v kultuře, který byl odmítnut odborovými i profesními svazy, kraji apod.) …

Revize seznamu památek je nutná, program oprav také, ale je to opět nekonkrétní v cifrách a čase.

Export kultury i podpora mobility je bez problému jako teze, zahrnutí cestovního ruchu je zajímavé, otázka bude provázanost a spolupráce s MMR, která musí trvat (rozvoj kapacit, spolupráce s DM apod.).

Podpora kreativity je také zmíněna obecně, my máme konkrétněji např. podporu zkušeben.

Autorský zákon a nové podmínky pro  audiovideo by musela řešit jakákoliv vláda, v plánu legislativy není kupodivu nový památkový zákon, zákon o státním fondu kultury ani již zmíněný zákon o kultuře.

Nezávislost médií je téma samostatné, tady je v podstatě zaměřeno jen na kontrolní a dohledovou činnost Rady, chybí ale téma ochrany českého jazyka.

 

Podklady:

V návrhu prohlášení 5/2018:

Kulturu považujeme za jeden z nejdůležitějších faktorů zdravého rozvoje společnosti, který zásadně ovlivňuje všechny její stránky. Kultura v nejrůznějších podobách se významně podílí na formování obrazu naší společnosti v zahraničí. Kulturní projevy a artefakty jsou součástí kulturního dědictví a zrcadlí se v nich základní hodnoty společnosti postavené na evropské křesťanské duchovní tradici.

 

Kreativita je základem konkurenceschopnosti naší společnosti a proto budeme podporovat její rozvoj, zejména u nejmladší generace, a to participací na uměleckých a kulturních aktivitách.

V kulturní politice budeme respektovat a rozvíjet záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015–2020 s výhledem do roku 2025.

Navýšíme rozpočet Ministerstva kultury. S ohledem na zásadní roli kultury v rozvoji demokratické společnosti zvýšíme platy zaměstnanců veřejného kulturního sektoru do konce volebního období v roce 2021 na úroveň odpovídající úrovni státních zaměstnanců ve školství či sociálních službách.

Budeme usilovat o vyšší efektivitu a transparentnost dotačních výběrových řízení včetně veřejné kontroly využití přidělených prostředků. Zaměříme se na zjednodušení agendy a na elektronické zpracování a vyhodnocování žádostí s co nejnižší administrativní zátěží pro žadatele.

Ve spolupráci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vytvoříme dotační program na podporu uměleckého a kreativního vzdělávání.

Budeme nadále podporovat projekty ve všech oblastech kulturního života v regionech prostřednictvím dotačních programů Ministerstva kultury. Podle možností státního rozpočtu budeme postupně navyšovat alokaci finančních prostředků v jednotlivých programech, a to jak pro oblast živého umění (včetně regionální sítě divadel a orchestrů), tak pro oblast památkové péče nebo pro paměťové instituce. Ve spolupráci s profesními organizacemi zrevidujeme jejich stávající podobu a připravíme programy nové. Zaměříme se také na zefektivnění Státního fondu kultury.

Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury patří k tradičním základním pilířům české kultury a tvoří její výkladní skříň. Budeme respektovat jejich odbornou suverenitu a uměleckou a tvůrčí svobodu a budeme všestranně podporovat jejich činnost. Budeme pokračovat v investicích zaměřených na zkvalitnění jejich pracovišť. Zásadní je dokončení rekonstrukce historické budovy Národního muzea, budovy Státní opery a rekonstrukce a revitalizace Klementina. Mimo to se zaměříme na významné investiční akce, jako je revitalizace Invalidovny vPraze, Památník romského holokaustu v Letech, Muzeum železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží v Praze, Muzeum středoevropského umění v Olomouci. Zaměříme se také na zvýšení efektivity jejich organizačních a ekonomických agend. Vytvoříme pravidla pro výběr ředitelů těchto institucí, v nichž budeme respektovat především odbornost a renomé. Připravíme zákon o veřejných kulturních institucích jako alternativu vůči stávající příspěvkové organizaci.

 

V původním prohlášení (vláda v demisi):

Kultura

Kulturu považujeme za jeden z nejdůležitějších faktorů zdravého rozvoje společnosti, který zásadně ovlivňuje všechny její stránky. Kultura v nejrůznějších podobách se významně podílí na formování obrazu naší společnosti v zahraničí. Kulturní projevy a artefakty se stávají součástí evropského kulturního dědictví, v němž se zrcadlí základní hodnoty společnosti postavené na evropské křesťanské duchovní tradici.

V kulturní politice budeme respektovat a rozvíjet záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015–2020 s výhledem do roku 2025.

Zvýšíme veřejné výdaje do oblasti kultury posílením rozpočtu Ministerstva kultury.

S ohledem na zásadní roli kultury v rozvoji demokratické společnosti zvýšíme platy pracovníků kulturního sektoru do konce volebního období v roce 2021 na 150 procent jejich současné výše.

Budeme iniciovat spolupráci všech stupňů veřejné správy na vytvoření jednotného a průhledného systému výběrových dotačních řízení na kulturní projekty z veřejných rozpočtů s jasným definováním pravidel výběrových řízení, s důrazem na zjednodušení agendy a současně zprůhlednění veřejné kontroly využití přidělených prostředků. Budeme směřovat k elektronickému zpracování a vyhodnocování žádostí s co nejnižší administrativní zátěží.

Ve spolupráci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vytvoříme dotační programy, které umožní základním a středním školám rozvíjet edukační aktivity k poznávání národního kulturního dědictví, a to zejména prostřednictvím kulturních institucí zřizovaných všemi stupni veřejné a státní správy.

Navýšíme alokaci finančních prostředků v „Programu státní podpory divadel, orchestrů a sborů“. Ve spolupráci s profesními uměleckými asociacemi zrevidujeme stávající systém rozdělení dotací a připravíme jeho novou podobu.

Připravíme dlouhodobý program investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury, který by umožnil výstavbu nových kulturních zařízení pro poskytování veřejných kulturních služeb (koncertních sálů, divadel, knihoven, výstavních síní, muzeí apod.) v souladu se soudobými světovými trendy a standardy. 

Souhlasíme s věcným záměrem na uzákonění institutu zvláštní právnické osoby pro činnosti v oblasti kultury, a to za účelem zefektivnění financování regionální kultury i státních kulturních institucí. Zpracujeme podrobnou analýzu možností realizace tohoto záměru a následně připravíme návrh systémového legislativního řešení.

Provedeme revizi Ústředního seznamu kulturních památek a chráněných území a zajistíme digitální pasportizaci (zaměření, fotodokumentaci a průzkumy) souboru nejcennějších národních kulturních památek. Připravíme novelu zákona o státní památkové péči a novelu zákona o Státním fondu kultury.

Vytvoříme programy dlouhodobého financování oprav a rekonstrukcí památkově chráněných objektů ve vazbě na uchování památkových hodnot a rozvoj cestovního ruchu v místě.

Zaměříme se na zkvalitnění a rozšíření forem mezinárodní spolupráce v oblasti kultury. Navrhneme opatření na podporu mobility umělců a uměleckých institucí vyplývající z evropských úmluv.  Soustředíme se na rozšiřování mezinárodních vztahů zapojením kulturních odborů ambasád a budováním vztahů na bilaterální i vícestranné evropské a světové úrovni s důrazem na tradiční vazby (např. Visegrádská čtyřka).

Podpoříme export české kultury. Kompetenčním zákonem převedeme agendu cestovního ruchu na Ministerstvo kultury.

Připravíme novelu autorského zákona, do níž implementujeme očekávanou směrnici EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu a po diskusi s odbornou veřejností připravíme další změny autorského práva s ohledem na vývoj nových technologií a jejich roli při sdělování autorských děl veřejnosti.

Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. V oblasti veřejnoprávního vysílání budeme důsledně podporovat nezávislost médií prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rad České televize a Českého rozhlasu.

Podporujeme rozvoj kreativity společnosti, zejména nejmladší generace, prostřednictvím neprofesionálních uměleckých aktivit a všech oblastí regionální kultury.